Ondra Machálek z Jazykové školy Jílek nepatří jen k lektorům. Nově mu teď vyšla kniha, kterou překládal z angličtiny do češtiny. Kniha plná receptů o uzeninách, kterou napsala Miranda Ballard, paní, která vlastní malý, velmi oblíbený obchůdek s uzeninami ve východní Anglii. S Ondrou jsme udělali rozhovor, zjistili pár zajímavostí, a ty vám právě zde přinášíme.


Ahoj Ondro. První otázka bude zahřívací – jak ses k překládání knížek vlastně dostal?
No, moje bývalá přítelkyně dostala od nakladatelství nabídku přeložit dvě knihy. Vzhledem k tomu, že to tenkrát měla časově náročné, nabídl jsem jí, že jí s jednou pomůžu. Vybral jsem si právě tu, díky které teď děláme tenhle rozhovor :-)

Takže je to tvoje první přeložená kniha?
Ano, je to moje premiéra v "překladatelství", každopádně pracuji teď právě ještě na jedné knize, která by měla vycházet někdy v průběhu podzimu. Bude to kniha o historii whisky.

Překladatelství tě tedy baví a chceš to dělat i dál?
Baví, je to pro mě uvolnění a chvíli vždycky nemusím myslet na nic než na přeložení pár slovíček, vět, textů. Pokud přijde další nabídka od nakladatelství (nebo od čtenářů :-)), rád ji přijmu.

Vrhněme se na pár otázek kolem překladatelství, potom půjdeme rovnou ke knize. Když odhlédneme receptů, co by tě bavilo překládat?
Jako hráči pokeru by se mi určitě líbilo, kdybych mohl přeložit nějakou knihu o něm. Ale určitě bych rád také překládal knihy o tom, co mám rád. Třeba o fotbale, o sportu.

Jak moc pro tebe je těžké, abys vždy správně zachytil podstatu toho, co překládáš?
Jak u čeho. Kniha s recepty moc těžká nebyla, to jsou přísady a jasný postup, v tom se dá dobře orientovat. Kniha s whisky už je o něco těžší. Je důležité správně porozumět tomu, co chce autor říct, zamyslet se nad tím a použít správná slova. Občas je třeba něco vynechat, ale s mírou.

A co anglický humor, jak se překládá?
Anglický humor je dost specifický a překládá se velice složitě. I když to v angličtině může znít dost vtipně, překladem to dost často ztrácí na svém kouzlu. Vtípky lze nahradit něčím, co máme u nás podobné. Někdy to je ale tak, že to je v nějakém kontextu, nejde to vynechat ani nahradit a při přeložení to ztrácí všechen humor. 

Pojďme tedy už ke knize. Jak bys ji nejlépe uvedl?
Na začátku knihy je krátká historie uzenin. Je tady popsaný, co se v jaké zemi vyrábí, jak to dělají na severu a jak na jihu. Každá země je něčím specifická. Jsou tady taky rady, jaké uzeniny kde nakupovat. No a potom už přichází spousta výborných receptů.

Je v knize nějaká specifická kuchyně?
Hodně se to pohybuje okolo jižanského stylu. Jsou tam různá choriza a spousta oliv, nějaké houby. Ale že by se to týkalo vyloženě jedné země, to ne. Od každého se tam dá najít něco.

Jsou recepty srovnatelné s naší kuchyní?
Myslím, že moc receptů se s našimi tak úplně nepotká. Ve všem jsou jiné ingredience, jiná příprava a dohromady to dává zajímavé chutě, které možná neznáme.

A ty osobně jsi některé recepty vyzkoušel?
Zkoušel jsem domácí slaninu, ta se mi upřímně moc nepovedla, ale to nebylo receptem (smích). Zkoušel jsem taky ještě dušenou klobásu s houbami. Ta už byla lepší, moc mi chutnala.

Je nějaký recept, který jsi nezkoušel ale doporučil bys jej?
Pečená šunka, to jednoznačně, ta vypadá fantasticky! Potom taky domácí chorizo vypadá slibně a určitě masové kuličky. Ty vypadají na fotce moc pěkně, a hlavně je u nich věta, na kterou jsem z překladu moc pyšný, je to „Někomu jsou německé uzeniny buřt a někomu německé buřty právě chutnají nejvíce".

Kde bude kniha k dostání?
Bude se dát koupit přímo u nakladatelství Albatros nebo potom u Dobrovského a i v menších knihkupectvích.