Při zmínce o drilu se někteří studenti chytají za hlavu a představují si neskutečná pekelná muka, která jsou ale způsobena pouhou nevědomostí. Jílkova drilová metoda totiž u nás úspěšně funguje už od začátku devadesátých let a studenti, kteří si dril na vlastní kůži vyzkouší, jsou pak překvapení nejen efektem, ale také skutečnosít, že se není důvod slova dril ve výuce vůbec bát.
Prvního prosince 2016 vyšel na serveru Ekonom článek s názvem Moderní výuka angličtiny naráží na zkostnatělý systém s nekvalifikovanými a špatně placenými učiteli. V článku se mimo jiné dočtete o tom, jak výuka na školách nepřipraví studenty a použití jazyka v praxi kvůli svému konzervativnímu stylu. Velkým problémem je často už jen samotný základ, tudíž gramatika, na kterém musí studenti stavět.
A právě dril funguje na gramatiku skvěle. Vytváří totiž pevné vazby, které vydrží a studenti si tak zaumatizují gramatiku. S takovým základem už je pak prostor další rozvoj znalostí a jejich praktické využití pomocí anglické konverzace. Konzervativní školský způsob výuky jsme asi všichni zažili na vlastní kůži. Trestání za to, že člověk umí něco mimo učebnici, zoufalé držení se osnov, nulová invence a vysvětlování gramatiky citováním naučných slovníků.
V článku se píše: "V českém prostředí se dosud výrazněji neuchytily kvůli setrvačnosti vzdělávacího systému, neexistenci nezávislého hodnocení učitelů i chybějící metodické podpoře začínajících pedagogů." Způsob vzdělávání ale asi ani neumožňuje jinou výuku, protože sami učitele na ni nejsou připravení. Honza Jílek v jednom starším rozhovoru pak na konto učitelů dodává: "Dokážu si snadno představit, že by se část výuky na státních školách vedla drilem. Neměl by do toho být nucen každý učitel a ti, kteří k tomu mají chuť a talent, by museli procházet důkladnou přípravou. Takže, oprava. Nedovedu si to na státních školách představit."
Vidíte, kde je problém? Muselo by se toho změnit setsakra moc, aby se z výuky jazyků stalo ve školách něco záživného a smysluplného. Samozřejmě nechci generalizovat, nemusí a hlavně to není pravidlem, protože spousta mladých a energických lektorů z fakult vychází a pouští se do předělávky školství. Bohužel převažující (ne)znalosti studentů jsou trošku zarážející. Hlavně v kontextu stále sílící poptávky po jazykově vzdělaných zaměstnancích. A nemusíme chodit ani do práce, stačí vyjet do zahraničí třeba na Erasmus nebo jen na dovolenou. Všude potřebujeme umět nějakou formu jazyka. V multimediálním světě se bez jazyků neobejdete. Stačí si třeba občas ověřit zprávu v našich médiích a zjistíte, že orignál byl úplně o něčem jiném.
A nejen proto učíme drilem. Nehodí se samozřejmě všem a do každého kurzu. Co student, to jiné potřeby, ale osvědčilo se nám se začátečníky drilovat kvůli gramatice. Pak už se přechází do komunikativních kurzů a konverzáků, kde se studenti učí využívat znalosti v praxi. A je jedno, jestli učí rodilák nebo ne. Ani rodilák totiž nenaučí, pokud neví jak.
Prvního prosince 2016 vyšel na serveru Ekonom článek s názvem Moderní výuka angličtiny naráží na zkostnatělý systém s nekvalifikovanými a špatně placenými učiteli. V článku se mimo jiné dočtete o tom, jak výuka na školách nepřipraví studenty a použití jazyka v praxi kvůli svému konzervativnímu stylu. Velkým problémem je často už jen samotný základ, tudíž gramatika, na kterém musí studenti stavět.
A právě dril funguje na gramatiku skvěle. Vytváří totiž pevné vazby, které vydrží a studenti si tak zaumatizují gramatiku. S takovým základem už je pak prostor další rozvoj znalostí a jejich praktické využití pomocí anglické konverzace. Konzervativní školský způsob výuky jsme asi všichni zažili na vlastní kůži. Trestání za to, že člověk umí něco mimo učebnici, zoufalé držení se osnov, nulová invence a vysvětlování gramatiky citováním naučných slovníků.
V článku se píše: "V českém prostředí se dosud výrazněji neuchytily kvůli setrvačnosti vzdělávacího systému, neexistenci nezávislého hodnocení učitelů i chybějící metodické podpoře začínajících pedagogů." Způsob vzdělávání ale asi ani neumožňuje jinou výuku, protože sami učitele na ni nejsou připravení. Honza Jílek v jednom starším rozhovoru pak na konto učitelů dodává: "Dokážu si snadno představit, že by se část výuky na státních školách vedla drilem. Neměl by do toho být nucen každý učitel a ti, kteří k tomu mají chuť a talent, by museli procházet důkladnou přípravou. Takže, oprava. Nedovedu si to na státních školách představit."
Vidíte, kde je problém? Muselo by se toho změnit setsakra moc, aby se z výuky jazyků stalo ve školách něco záživného a smysluplného. Samozřejmě nechci generalizovat, nemusí a hlavně to není pravidlem, protože spousta mladých a energických lektorů z fakult vychází a pouští se do předělávky školství. Bohužel převažující (ne)znalosti studentů jsou trošku zarážející. Hlavně v kontextu stále sílící poptávky po jazykově vzdělaných zaměstnancích. A nemusíme chodit ani do práce, stačí vyjet do zahraničí třeba na Erasmus nebo jen na dovolenou. Všude potřebujeme umět nějakou formu jazyka. V multimediálním světě se bez jazyků neobejdete. Stačí si třeba občas ověřit zprávu v našich médiích a zjistíte, že orignál byl úplně o něčem jiném.
A nejen proto učíme drilem. Nehodí se samozřejmě všem a do každého kurzu. Co student, to jiné potřeby, ale osvědčilo se nám se začátečníky drilovat kvůli gramatice. Pak už se přechází do komunikativních kurzů a konverzáků, kde se studenti učí využívat znalosti v praxi. A je jedno, jestli učí rodilák nebo ne. Ani rodilák totiž nenaučí, pokud neví jak.