O autorovi

markeťák a pisálek Pavel "Paulie" Skoták

Když jsem přišel v létě 2015 k Jílkovi, neměl jsem vlastně žádné zkušenosti s marketingem nebo prodejem. To, co jsem během let dělal, bylo různé amatérské psaní a starat se o zaběhnutou značku spojenou s netradiční výukou byla jedna velká výzva. O výuce jsem měl jakousi představu, kterou jsem nabral během svých školních let, a můžu s klidným svědomím přiznat, že to nebyly zrovna růžové představy.

Jak jsem se ale začal seznamovat s jednotlivými lektory a lektorkami, postupně jsem si to tu nemálo oblíbil. Nejen kvůli neuvěřitelně přátelské atmosféře, ale také kvůli tomu, jak se na jazykovku dívá okolí. Lidi sem chodí rádi a na lektorech je pořád vidět, jak je to baví. Jakmile si k práci vytvoříte pozitivní vztah, je to vlastně úplně o něčem jiném. Pořád sice obnáší jistou dávku amaterismu, ale na tu se u sebe dívám spíš jako na neformálnost, která vzniká díky neustálému kontaktu s lektory. Dost možná by to profík s vystudovaným managementem a odstupem dělal jinak, ale kdo ví, jestli by to bylo tak příjemné.

Člověk nakonec zjistí, že velkou část práce nedělá z povinnosti, ale kvůli tomu, že to lidem pomáhá. A pak mám i jako někdo nepolíbený výukou zcela unikátní pohled na chod jazykovky i schopnosti lektorů, kteří se naprosto odlišují od mých dřívějších zkušeností. A čím víc se toho o nich dozvídám, tím silnější je nutkání se o to dělit i s lidmi, co netráví čas v kanclu obklopení spoustu zážitků a skupinou neskutečně zajímavých osobností.

Potom se tvoří samo a co je nejdůležitější, člověka to prostě baví.

Pokud Vás zajímá něco víc o mé maličkost, můžete si přečíst třeba rozhovor na webu Jazykové školy Jílek.