Zakladatel JŠ Jílek Jan Jílek |
Zakladetel Jazykové školy Jílek se už učení příliš nevěnuje, ale přesto zůstává neustále v obraze a na dril vzpomíná jako na něco až mystického, jak sám říká. Slova jako osvěžující, energický nebo zábavný pak podle něj vystihují základní podstatu drilové metody, kterou musí každý zažít na vlastní kůži, aby ji dokázal náležitě ocenit. „Návštěva dobrého drilového kurzu je jako jít na koncert virtuosa.“
Bylo pro tebe náročné začít učit drilem? Spousta lektorů říká, že ze začátku je to docela vyčerpávající.
Předtím jsem angličtinu neučil, byla to moje první technika - a moc se mi líbila, protože dokonale využívá čas, nedovolí trapné a nudné prostoje, naplno vytíží učitele i studenty, generuje energii a dobrou náladu. Ve srovnání se všemi těmi prodrbanými hodinami angličtiny, na něž jsem chodil od svých 11 let, to bylo skutečně nesmírně osvěžující.
Jaké byly začátky s výukou? Co tehdy říkali na dril první studenti?
Studenti bez rozdílu milují dril, když ho učí dynamický lektor. Člověk se smyslem pro humor, s citem pro potřeby jednotlivého účastníka. Lektor, který zná prakticky všechna pravidla a využívá jich. Ze začátku jsem současně psal a korigoval učebnici a učil z toho polotovaru. Do hodiny jsem přinesl vždycky novou dávku listů a jelo se. Můj velký vzor Láďa Nepustil tomu říkal "průzkum bojem". Nejsem příliš sebevědomý, takže jsem zřejmě inspiroval spíš podporu než odpor. Studenti byli nadmíru laskaví, co se týká mých počátečních zmatků. Byl jsem jim za to vděčný. K získání jistoty a elegance v učení drilem potřebuje lektor po zaškolení odučit aspoň dva celé jazykové kurzy.
Všiml sis, jestli se nějak od tvých začátků dril změnil? Měl by se nějak měnit?
Podání drilu má být velmi osobní. Každý lektor se musí snažit být sám sebou a přitom dodržet pravidla a vyvarovat se chyb. Lektoři si sami vybírají věty, které drilují, jen podle obecných pravidel. Výsledný efekt musí být autentický, spontánní. Určitě ne mechanický a hlavně ne nudný. Existují lektoři šťavnatí a lektoři sušší a pedantičtí a samozřejmě něco mezi tím. Pokud jsou dostatečně sami sebou, budou je studenti milovat. Být autentický je pro mnohé docela těžké, ale dá se to trefit. Člověk k tomu může najít odvahu při dobrém vedení supervizora. Vlastně si myslím, že dobrý dril se nemění.
Dokážeš si představit, že by se drilem učilo i na státních školách?
Dokážu si snadno představit, že by se část výuky učila drilem. Neměl by do toho být nucen každý učitel a ti, kteří k tomu mají chuť a talent, by museli procházet důkladnou přípravou. Takže, oprava. Nedovedu si to na státních školách představit :-)
Jak se na dril díváš ze své pozice psychologa a osobnostního kouče?
Účastnit se drilového kurzu prezentovaného talentovaným a zkušeným lektorem je opravdu senzační, vysoce uspokojivý zážitek. Něco jako jít na koncert virtuosa. Učitel musí do výuky vložit skutečně vše. Je to velký výdej energie, protože vše musí probíhat ve správném tempu, se změnami dynamiky, které motivují účastníky k výkonu, okořeněno správnou dávkou humoru, originality, vlídnosti i drsnosti. Kombinace všeho strhne účastníky k nadšené spolupráci, soutěživosti, smíchu a radosti ze svého vlastního zapojení. Stejně jako k údivu nad svými nečekanými vlastními schopnostmi a vlastním výkonem.
Je to vrcholný zážitek mistrovství pro lektora i pro účastníky. Výsledkem je nadšení a opojení. Fakt!
Proč bys lidem dril doporučil?
Právě pro ten skoro mystický zážitek z perfektní výuky. Kdo to nezažil, ani si to nedovede
představit.
Neříkal sis někdy, že se zase vrátíš k učení?
Naposled jsem učil před lety v týdenním kurzu, kdy jsem trénoval společným učením v tandemu (další 'průzkum bojem'). Byl to nesmírně nadaný budoucí lektor, kterého bylo třeba rychle připravit na vlastní výuku. Studenti i my dva jsme si to nádherně užili v hodinách i po nich v hospodě. Ach to bylo pěkné! Ano, to by se mi líbilo, ale až bude nejhůř a budou muset nacválat blaničtí rytíři. :-)
0 komentářů:
Okomentovat