Když pomodoro potká formaggio, je to radost, ale co když se do toho zaplete cipolla nebo zákeřné funghi? Cestování je neodmyslitelně spojené s ochutnáváním nových jídel. Když už se ale pouštíte do experimentů, je dobré vědět, co si vlastně objednáváte.

Kolikrát už jste četli, jak jsou Češi naprosto zoufalí, pokud jde o studium jazyků. Kolikrát jste se ale zamysleli nad tím, proč tomu tak je? Pro MF Dnes zodpověděl ředitel kvality výuky Pavel Richter několik otázek a my se s vámi chceme podělit o celý obsah povídání.

 

Saša. Propagátorka fairtrade a ekologie a především skvělá kolegyně a dlouholetá kancelářnice, která pomáhala držet jazykovku v chodu i ve chvílích, kdy ostatním docházely síly. Hrdá rodačka z Poličky sice odložila svůj sen být součástí OSN na neurčito, ale ukojit svou cestovatelskou vášeň se rozhodla jinde. Po předchozí návštěvě Indonésie se s námi tentokrát rozloučila natrvalo a vyrazila sbírat cenné životní zkušenosti do Litvy.

Roční jazykový kurz akreditovaný Ministrestvem školství je sice obyčejně označován jako pomaturitní studium, jehož cílem je absolvování zkoušek Cambridge, ale zdaleka není jen pro čerstvé maturanty. Kdo tedy nejčastěji po ročním kurzu angličtiny sáhne?

Čo robí učiteľka španielčiny cez jarné prázdniny? Vyberie sa na cesty nadýchať sa španielskeho vzduchu, dopriať si malé radosti caprichitos a navštíviť učiteľku španielčiny, ktorej už len jarné prázdniny nestačili a vybrala sa do ďalekej Andalúzie na rok.

 

Turecko je velice populární destinací pro letní dovolenou. Ale kdo z vás už vyrazil do Istanbulu na přelomu ledna a února? Naše němčinářka Katka Kratochvílová se o to pokusila a přivezla si s sebou nejen výbornou kávu, ale také jeden hodně netradiční zážitek.

Ještě než Martin vyrazil na zkušenou na Tchaj-wan, vzal svoje studenty na krátkou návštěvu Londýna. Pro většinu z nich to byla úplně nová zkušenost nejen proto, že se anglicky učí necelé dva roky. Hlavním lákadlem bylo vyzkoušet si znalosti získané v hodinách v praxi. "Vůbec nebyl čas řešit, co kam ve větě patří. Prostě jsem vychrlil to první, co mě napadlo. Domluvil jsem se," usmívá se Milan Gruber, jeden z Martinových studentů.

Drama to rozhodně bylo. Naštěstí ne válečné jako v podobě kultovního filmu téhož názvu, ale sehnat vhodného maskota je vždycky boj. Zvlášť, pokud máte tak specifické vysoké požadavky jako já.

"Co se jazyků týče, je Londýn ideální město pro studenty," vykládá s nadšením Kačka aubíková. "Nemusí to být ani žádní profíci, pre-intermediate by neměli problém. Všichni se bojí, že na ně v Londýně vybafne někdo s tou pravou angličtinou, ale to se nestává. Žádné květinářky z jižního Londýna! Když už je v Londýně slyšet angličtina, je to taková ta přistěhovalecká angličtina, kterou zvládne každý."

Při zmínce o drilu se někteří studenti chytají za hlavu a představují si neskutečná pekelná muka, která jsou ale způsobena pouhou nevědomostí. Jílkova drilová metoda totiž u nás úspěšně funguje už od začátku devadesátých let a studenti, kteří si dril na vlastní kůži vyzkouší, jsou pak překvapení nejen efektem, ale také skutečnosít, že se není důvod slova dril ve výuce vůbec bát.

Prvního prosince 2016 vyšel na serveru Ekonom článek s názvem Moderní výuka angličtiny naráží na zkostnatělý systém s nekvalifikovanými a špatně placenými učiteli. V článku se mimo jiné dočtete o tom, jak výuka na školách nepřipraví studenty a použití jazyka v praxi kvůli svému konzervativnímu stylu. Velkým problémem je často už jen samotný základ, tudíž gramatika, na kterém musí studenti stavět.

A právě dril funguje na gramatiku skvěle. Vytváří totiž pevné vazby, které vydrží a studenti si tak zaumatizují gramatiku. S takovým základem už je pak prostor další rozvoj znalostí a jejich praktické využití pomocí anglické konverzace. Konzervativní školský způsob výuky jsme asi všichni zažili na vlastní kůži. Trestání za to, že člověk umí něco mimo učebnici, zoufalé držení se osnov, nulová invence a vysvětlování gramatiky citováním naučných slovníků.

V článku se píše: "V českém prostředí se dosud výrazněji neuchytily kvůli setrvačnosti vzdělávacího systému, neexistenci nezávislého hodnocení učitelů i chybějící metodické podpoře začínajících pedagogů." Způsob vzdělávání ale asi ani neumožňuje jinou výuku, protože sami učitele na ni nejsou připravení. Honza Jílek v jednom starším rozhovoru pak na konto učitelů dodává: "Dokážu si snadno představit, že by se část výuky na státních školách vedla drilem. Neměl by do toho být nucen každý učitel a ti, kteří k tomu mají chuť a talent, by museli procházet důkladnou přípravou. Takže, oprava. Nedovedu si to na státních školách představit."

Vidíte, kde je problém? Muselo by se toho změnit setsakra moc, aby se z výuky jazyků stalo ve školách něco záživného a smysluplného. Samozřejmě nechci generalizovat, nemusí a hlavně to není pravidlem, protože spousta mladých a energických lektorů z fakult vychází a pouští se do předělávky školství. Bohužel převažující (ne)znalosti studentů jsou trošku zarážející. Hlavně v kontextu stále sílící poptávky po jazykově vzdělaných zaměstnancích. A nemusíme chodit ani do práce, stačí vyjet do zahraničí třeba na Erasmus nebo jen na dovolenou. Všude potřebujeme umět nějakou formu jazyka. V multimediálním světě se bez jazyků neobejdete. Stačí si třeba občas ověřit zprávu v našich médiích a zjistíte, že orignál byl úplně o něčem jiném.

A nejen proto učíme drilem. Nehodí se samozřejmě všem a do každého kurzu. Co student, to jiné potřeby, ale osvědčilo se nám se začátečníky drilovat kvůli gramatice. Pak už se přechází do komunikativních kurzů a konverzáků, kde se studenti učí využívat znalosti v praxi. A je jedno, jestli učí rodilák nebo ne. Ani rodilák totiž nenaučí, pokud neví jak.

Pokud pořád nevěříte, že dril za to stojí, projeďte si naše online lekce zdarma.