Moje první párty

Moje jílkovské výročí se blíží nezadržitelným tempem a za týden touhle dobou už budu slavit první v Brně odpracovaný rok. Co jsem za ten rok zažil, by vystačilo na menší knihu, ale to, o co jsem loni při nástupu přišel, byla Letní párty. Měl jsem sice v té době trošku jiné starosti, ale zpětně mě to vlastně docela mrzí. Je to událost, na které stojí za to být jako návštěvník i jako pořadatel.

Le Grill

Naše grilování naštěstí dopadlo o poznání líp.

Můj rekord je zorganizovaná akce pro jedenáct lidí. Připravit ale kolos pro desítky návštěvníků a být celý den k ruce, to už je jiné kafe. Moje "cooking skills" mi vydobyly post grilmajstra, z čehož jsem měl nemalou radost. Abych na to nebyl sám, vzal jsem k sobě Michala, se kterým jsme si vzájemně sekundovali a dynamičtější duo na celé párty nebylo. To si můžeme přiznat na rovinu :) Fakt nebylo.

Mít po ruce kila výborného masa, tuny zeleniny a vlastní připravené marinády je ale super jen do chvíle, kdy z nich člověk něco má. Stát totiž půl dne za grilem a jen se dívat, jak všechno to jídlo mizí člověku pod rukama, je poměrně depresivní. Když jsme se s Michalem v půl deváté večer konečně dostali k vlastní flákotě, s úlevou jsme si poplakali a pochopili, proč se tolik účastníků párty (zdravím Juraje), vracelo pro další nášup. Krůtí v pomerančové marinádě bylo víc než luxusní a grilovaná zelenina pak posloužila jako decentní zákusek.

Ten umí to a ten zas tohle...

Ale abych nemluvil jen o jídle (člověk z toho má hlad), tak by stálo za to zmínit i nějaké zákulisní věci, které takové párty předchází. Vymýšlení a zajišťování programu, příprava grafiky, nákupy, svoz a rozvoz všeho vybavení (a že ho nebylo málo) a celkovou práci, kterou vynaložily nejen naše kancelářnice - Ivica, Míša, Saša a Lucka, ale taky členové Jílek Jam Band (pod vedením Toma Grenznera a jeho harmoniky), Maruška, která organizovala Pub Quiz, a ještě jednou Michal, díky němuž si nejeden z účastníků potěžkal historické zbraně nebo vyzkoušel zbroj na vlastní kůži.

Tím se dostávám k velice populární části celé akce, která proběhla už loni, jen v jiné sestavě. Letos to byli dva členové šermířské skupiny Rugitus (určitě je najdete na Facebooku nebo přes Google), kteří s sebou přinesli bezpočet zbraní (meče, kordy, sekery) a typů zbroje. K vidění byl templář, vikinský nájezdník a další. Mít víc času, díval bych se oběma očičkama, ale nechtěl jsem nechat maso na grilu bez dohledu. Naštěstí mě pak pánové nechali vyzkoušet si na chvíli souboj, když už všichni ostatní soutěžili o naše zázračné jílkovské skleničky v kvízu.

Za rok repete?

Doufám, doufám. Sice to bylo vážně docela náročné, dvanáct hodin na nohách udělá s člověkem svoje, ale zábava to byla královská. U grilu si člověk užije "small talks" a pozná studenty, se kterými jinak nepřijde vůbec do styku. Dostaví se navíc i lektoři, o kterých často jenom slýchám, protože v práci se s nimi míjím. To vše pak korunují aktivity pro všechny zúčastněné a než se stihnete rozkoukat, je večer a lidi se s úsměvem loučí. To za to stojí :)

P.S.
Fotky a videa z akce postupně sypu na náš Facebook, tak se tam občas podívejte.